Ve španělské Barceloně můžete strávit několik úžasných měsíců a pořád bude co objevovat. Počasí zde bývá stálé a povětšinou velmi příjemné.
Pokud ale máte na cestování jen pár dní (a to je bohužel pravděpodobnější) patří se navštívit alespoň ta nejzajímavější místa a památky. Určitě nevynechejte hlavní třídu La Rambla (vede z náměstí Plaça de Catalunya k moři) s vyhlášenými Tapas bary, místní známé památky především neuvěřitelně krásnou basiliku Sagrada Familia (podrobně v našem článku zde), fotbalisté (i teoretičtí) musí zavítat do Camp Nou FC Barcelona, zdejší městskou pláž a pokud Vám zbude čas (a měl by) pak zábavní park Tibidabo s nádherným výhledem na celé město (i když ten je trochu z ruky - podrobně) a v neposlední řadě právě Gaudího Parc Guell.
Historie
Parc Guell nebo Park Guell, záleží jestli to chcete po španělsku nebo po katalánsku, leží severně od basiliky Sagrada Familia na svahu hory Turó del Carmel. Významný průmyslník Esebi Guell (1846 - 1918) si na tuto zakázku najal architeka Antoni Gaudiho (1852 - 1926).
Málo se ví, že původně měl pan Guell v úmyslu zde vybudovat zahradní město v anglickém stylu pro nejbohatší klientelu. Na asi 60ti parcelách mělo vzniknout neopakovatelné a luxusní bydlení. Stavba měla být financována ze záloh na dosud nepostavené domy, ale bohužel (nebo možná z dnešního pohledu bohudík?) se našly pouze dva "zájemci" a těmi byli (poněkud Cimrmanovsky) právě průmyslník Guell a architekt Gaudí.
Park byl postupně budován v letech 1900 - 1914. Sám Gaudí se od roku 1883 částečně věnoval také stavbě Sagrada Familia a po dokončení parku Guell se od roku 1914 až do své smrti v roce 1926 věnoval stavbě Sagrada Familia naplno.
Původně plánovaný projekt zahradního města tedy nebyl nikdy dokončen a park posléze odkoupilo město a v roce 1926 otevřelo pro veřejnost. Je to další z typicky španělských počinů, kdy nic nedopadne vůbec podle plánu a už vůbec ne v termínu, ale vlastně je to v pořádku a tranquillo a vznikne něco jedinečného a krásného.
Sám Gaudí se nechal inspirovat přírodou. Je rukopis je zcela jasně patrný na první pohled na všech jeho stavbách a jeho styl postrádající pravé úhly a jakoukliv symetrii, nacházející ale harmonii a krásu ve zdánlivém chaosu je nepřehlédnutelný.
Právě spojení básníka, výtvarníka, architekta a projektanta je naprosto famózní a dechberoucí. Stoupněte si třeba do úchvatného sálu Sto sloupů a podívejte se nahoru na strop. Kromě toho, že je to magické a krásné musel někdo vymyslet jak to tam dostat a jak zařídit, aby to tam drželo. Ale to je potřeba vidět, protože slova se to popisuje velmi složitě. A svoje zkušenosti z krásného parku Guell pak Gaudí zúročil při stavbě Sagrada Familia a tam vše uvedené platí (minimálně:)) dvojnásob.
Síň 100 sloupů
Kudy do Parku Guell?
Možností je několik. S trochou zdatnosti se dá od Sagrada Familia dojít pěšky, ale pokud už jste šli pěšky od Kolumba k basilice, je to přece jen trochu daleko. Vzhledem k tomu, že v Barceloně je povětšinou krásně, je ideálním dopravním prostředkem kolo. My si půjčujeme Donkey Republic, ale poskytovatelů bike-sharing je v Barceloně několik. Každopádně doporučujeme nastudovat půjčování pár dní před cestou. Ladit registraci a platební kartu z mobilu na lavičce v parku sice taky jde, ale je to méně pohodlné.
Zbývá hromadná doprava, v Barceloně velmi dobře vymyšlená a logicky značená. Pokud pojedete z centra pak je ideální využít metro a vystoupit na stanici Lesseps. Cestou k hlavnímu vchodu do parku se pak můžete svézt na jedinečném venkovním eskalátoru v ulici Avinguda del Santuari de Sant Josep de la Muntanya. U této strany je hlavní vchod do parku, kde Vás uvítají pohádkové budovy.
hlavní vchod při pohledu zevnitř
Jedna budova vypadá jako houba a druhá jako slon se zvednutým chobotem. Já jsem z toho vždycky měl krásný pocit, protože to tak trochu připomíná Disneyland, ale přitom to vlastně vůbec není Disneyland a je to takové mnohem sofistikovanější, kultivovanější a prostě krásné.
Část parku je stále volně přístupná, větší (a v průběhu let se stále zvětšující) část je zpoplatněná. Ůdajně existuje možnost se do parku dostat v ranních hodinách i zdarma, já jsem po ní nepátral, protože tohle je skutečně tak krásný zážitek, že za pár € prostě stojí a je také dobré si uvědomit, že ani péče o park není zadarmo.
Doporučení
Park Guell čelí celoročnímu návalu turistů a proto je zde omezen maximálni počet turistů, kteří zde mohou být v jeden okamžik. Pokud se chcete vyhnout dlouhé frontě nebo zklamání z toho, že se ten do parku už prostě nedostanete, je dobré si buď přivstat a přijít ráno (což je ale poněkdu "nešpanělské") anebo si lístky a rezervaci zařídit on-line pár dní dopředu.
Gaudího typické mozaiky a tvary inspirované přírodou
Hned u hlavního vchodu potkáte Gaudího ještěrku (jeden ze symbolů Barcelony), již zmíňovaný sál 100 sloupů, kde povětšinou hraje živá hudba.Na jeho střeše je vyhlídková plošina s nádherně barvenými pro Gaudího tak typickými mozaikovým vzory na lavičkách a úchvatným výhledem na město.
A určitě dojděte až na nejvyšší bod Colina de las 3 Cruces (Vrchol tří křížů), kde je další neskutečný výhled na celé krásné město. A všude kolem nespočet malebných zákoutí, stinných koutů, chodeb a podloubí.... Na prohlídku si každopádně rezervujte pár hodin, ale i tak se sem budete rádi pořád vracet. To místo má prostě něco sebe!
